autumn - changing colors!

 Měla bych si říct, jak jsem špatná, protože jsem se na delší dobu odmlčela. Ale já si to neřeknu, protože jsem vlastně dobrá, když jsem vás nezahlcovala psaním o ničem (které bude mimochodem až dnes :-D) a prostě jsem to tak necítila, že chci něco psát, prosím odpusťte. Ale dnešní večer je jako stvořený na zavzpomínání si na hezký slunečný a velmi barevný podzim, který miluju rok od roku víc a víc (spíš je to tím, že vždycky zapomenu, jaké to bylo vloni). Počasí se dnes rozhodlo nas*at všechny lidi, kteří nenávidí podzim a konečně k tomu mají důvod! Já osobně jsem byla jako malé dítě, které vidí poprvé v životě sníh a neuvěřitelně se na něj už těším. Vlastně mnohem raději přeskočím období dešťů, které je na mě moc smutné a vlítnu rovnou na saně! Nebuďte prosím naštvaní, milujte to tak, jak to přijde a smějte se ostatním, kteří nemluví o ničem jiném...Za odměnu ode mě teď dostanete vzpomínky na krásy podzimu.

 Loučím se s Častolovicemi a nejkrásnějším zámkem, ve kterém budu (doufám) jednou bydlet.

 Baví mě sledovat, jak se to tam s ročními obdobími mění a stále se nedokážu rozhodnout, kdy je to tam nejkrásnější, protože se zamiluji pokaždé, když tam jsem...

 Tady jsem se smála lidem, kteří se protrhávali hustou mlhou a já si na horách opalovala čumáček :-D

 Ještě jednou mi někdo řekne, že nesnáší podzim...tak bych mu nejradši provedla něco touhle fotkou, jen mě nenapadá co, aby se ta krása nezničila.

 Tak a tady jsem si sedla pěkně na pařez a vedle mě si to tam ustlali dva kozáci, hledali jsme se, až jsme se našli (mám spokojený výraz).

 Teď trochu z jiného soudku. Kromě toho, že se dnes na některých místech objevily první sněhové vločky, my jsme se pěkně prosmáli dopolednem, kdy probíhalo předávání PAPÍRU. Abych to uvedla na pravou míru, na papíru nelpíme a ani nechceme z papíru dělat něco víc než papír je. Spíš nás celá tahle velevážená věc pobavila, je neuvěřitelné, co jsou lidé schopni udělat kvůli takovému papíru. Každopádně fotka s papírem je vrcholem všeho, a tak jsme ji pořídili jako ostatní milovníci papírů...Sluší nám to (i bez papíru)!

A na konec, pozooor! Spokojená já s jídlem. Musím říct, že fotka s jídlem se mi líbí ze všeho nejvíc, protože tam vypadám vždy šťastně (pokud se jedná o mé jídlo). Jak je známo, Potrefená husa je vždy skvělou volbou a nemůže nikdy zklamat. Potvrzeno!

Mimo jiné jsem poslední dobou k smrti unavená a jak jsem již stihla zjistit, vypadá to na celorepublikovou nemoc, nechápu, proč ještě neslyším v rádiu nějakou reklamu na očkování proti takovému hnusu?! Trochu se jen bojím, že bych dopadla jako po očkování proti chřipce, kdy jsem měla chřipku víc, než jsem byla zdravá. Původně jsem svou únavu dávala za vinu škole, která zaútočila zákeřně na můj obměklý mozek. Později jsem byla přesvědčená o tom, že trpím únavovým syndromem. Teď jsem zjistila, že tím trpíme skoro všichni a začínám se bát, že se to šíří tak rychle jako střevní chřipka. Přichází řada na sníh, který mě rozveselí a vyžene na saně! 

be ready for school year!

Začátek školy se blíží nebezpečně rychle a já se stále těším jako malé dítě, když jde do první třídy. Ale vidím to dost podobně, jako s mou první třídou, kdy jsem se nemohla ani dospat prvního školního dne a druhý den už mě tam mamka musela táhnout násilím, když jsem zjistila, že je konec srandy! Čím víc se to blíží, tím víc jsem nedočkavá a plná očekávání. A protože mám ráda vše hezky připravené alespoň na ten začátek, jelikož časem začnu být lempl, chytla mě maličko tvůrčí nálada a prostě jsem se rozhodla uklízet a tvořit...

 Při svém nevysvětlitelném nutkání uklízet (vlastně možná vysvětlitelném, bylo to potřeba, jen jsem si to nechtěla přiznat!) jsem narazila na spoustu zapomenutých věcí, o kterých už jsem ani nevěděla, že existují. To je jedno velké plus uklízení, objevujete poklady! Třídíte věci na vyhození, na skladování po dalších milion let (znáte to, možná se to bude jednou hodit...) a potom na věci, které budou uskladněny po menší změně, takové malé Vypadáš skvěle. Jakmile projdou proměnou, zařadí se mezi nezbytně nutné věci a vůbec nechápete, jak jste to tam mohli skladovat jen tak, taková škoda. Ale vždycky přijde ten pravý čas a na oprášení není nikdy pozdě. Možná si dáte předsevzetí, že už si nikdy doma nevytvoříte takový sklad a já vím naprosto jasně, že si sklad zase začnu pomalu vytvářet, začnu střádat věci na horší časy, vlastně taková malá skládka :-D A tak jsem si to tak hezky třídila na kupičky (hromady!) a měla bych se pochválit, protože většina skládky putovala přímo do koše a potom na skládu, to je nádhera. Nyní můžu zase v klidu dýchat a připravit se na malování pokoje, které mě baví i přesto, že je všude bordel. Na kupě Vypadáš skvěle se objevily taky tyhle skvělé desky na euro fólie, ze kterých se vyklubala roztomilá zebra. Stačí vzít něco, co vám bude na deskách držet, popustit uzdu své fantazii a veledílo je na světě, zebra bude od teď mou novou společnicí v průběhu studia.

 Zebra mě zřejmě nějak poznamenala, ale má láska ke zvířecím vzorům je oobrovská a žirafího už toho mám až příliš. Protože se taky těším do našeho krásného bytu, vymýšlím, jak si to tam zabydlet a trochu zkulturnit. Není nic lehčího než vzít krabici od bot, vyštrachat tempery ze základní školy, znovu popustit uzdu své fantazii a z obyčejné krabice se stává originál. Tak co, chytá vás tvořivá nálada a jdete do toho? Já se nemůžu zastavit....

Vždycky jsem měla úchylku na papírnictví, vážně mě baví všechny ty sešitky, tužtičky, notýsky...Letos jsem si povolila koupit pouze čtyři sešity se žirafama, jsou roztomilý! Doma totiž skladuji ve svém skladu nespočet starých sešitů, které jsou vlastně jako nové, nikdy nepoužité. Problém vězel v tom, že se mi nelíbily vzhledově a nebavilo mě se z nich učit a něco si do nich psát, když nejsou hezký, chápete. A jak jsem byla tak v tom tvoření, rozhodla jsem se je maličko vyšperkovat. Stříhala jsem z časopisů, lepila, psala, no prostě jsem se vyřádila a teď jsem spokojená. Ještě na mě kupa sešitů smutně kouká, takže možná bude nějaké pokračování a na každý předmět budu mít asi milion sešitů a nebudu vědět který! Musím být trochu normální, takže si je jedině můžu dopředu připravit...

Moje tvoření pokračuje dál, takže když bude mít někdo zájem a já budu mít chuť, třeba se o něco zajímavého podělím. Tohle jsou jednoduché věci, které ovšem potěší a to já ráda. Takže si pomalu připravujte věci ze svých skladů na podzimní deštivé dny a hurá do toho!

Prague.

 Vážně se vám omlouvám, že zde neuvidíte žádné pastelové barvy, ani zlaté náhrdelníky na krk...kterých už mám pokrk! :-D Nebude to in, nebudu vám tady ukazovat trendy, které letí, protože jste si je už určitě prohlédli na dalších milionpětsettisícdevítisetdvacetidvou trendy blozích a zajisté už je máte taky jako správné IN dívky doma. Vezmu vás s sebou na výlet do Prahy. Na mezinárodní veletrh fiktivních firem, do Nebe a do našeho krásného hostelu, do kterého budu jezdit na dovolenou! Na první fotce vidíte mě a mé báječné kamarádky, které mě baví každý den a já se nemůžu přestat smát, ale většina lidí to moc nechápe, jak jinak. V Nebi jsme do sebe zvládli za malou chvilku hodit rovnou pět kbelíků (teda ne ve třech!). Samozřejmě jsme to museli trochu promíchat, takže každý kbelík - jiný drink. Jen jedna rada pro vás, nikdy si prosím nedávejte Zombie! Název byl velmi lákavý, nebo možná to bylo už těmi třemi kbelíky v nás, ale Zombie si nás prostě získal a za chvíli jsme ho měli na stole. Větší humus jsem ještě nepila. Chuť 70% rumu s něčím co chutná jako višňová bonboniéra je vážně nechutnost. Pro příště.

 Tady máte jedinečnou možnost mě vidět zcela rozespalou, rozcuchanou, ale stále v dobré náladě. Velmi zajímavý doplněk je můj zavázaný prst v již ušmudlaném obvazu! Marni for H&M.

 Juhůůů. S letuškou aneb mojí skorospolužačkou. Každopádně zde mám boty, které už má každá správná bloggerka, avšak já už je vlastním asi přes měsíc, kdy je ještě nikdo neměl, a tak si teď připadám fakt cool. Asi je přestanu nosit, i když je fakt miluju!

Dámy v divadle s kukátkem, pozor! Připadala jsem si jako v Pretty woman, akorát mi na něm chybělo to držátko, abych ho mohla přehazovat jako ona :-D Zhlédli jsme hru Byl jsem při tom, v hlavní roli s Viktorem Preissem a Veronikou Žilkovou. Miluji divadla a musím říct, že hra byla skvělá, trochu nezvyklá, ale vážně super, doporučuji.

A tady už malá ukázka našeho krásného hostelu. Líbí se mi kreativní, neotřelé věci a přesně tak to tam vypadalo! Kamkoliv jsem se podívala, něco mě upoutalo. Cítíte tam takovou svěží a studenstkou atmosféru, která si vás naprosto získá, hned! Přesně takhle si představuji své budoucí bydlení, nemusí to být nic nóbl, ale kreativní a jedinečné, nejlépe vytvořené vámi.

Všechny ty dny jsme si pochopitelně neskutečně užili a kdyby to šlo, jela bych ihned znovu, ale maturita už mě volá :-D Doufám, že vás nezabil článek o totálně OUT a nefashion věcech. Jestli žijete, tak vás asi miluju!