Mám nebývalou chuť se oblopovat a nosit spoustu barev. Na vodě jsem se neutopila, vrátila jsem v původním stavu a teď mě čeká spousta zařízování. Přijímačky jsou všechny za mnou, výsledek nevím ani jeden a jsem z toho už FAKT nervózní. Především z toho, že všichni podprůměrní studenti, které znám jsou přijati na VŠE. Fakt zlej sen! Přemýšlím nad tím, proč jsem si vybrala tak těžký školy a nepřihlásila se někam, kde bych měla jistotu, že mě přijmou a už bych KONEČNĚ věděla, jestli se budu nořit do knih, nebo jestli bude mít mamka infarkt a já budu hledat náhradní řešení...tomu říkám život. Výzvy, čekání, nejistota, a proto radši odjedu pryč a budu přemýšlet nad návratem domů, zda to má vůbec cenu. Ale hlavně si budu užívat, no stress. 22. června hlásím odjezd do krajin nebývale hezkých, tomu říkám útěk!
Neonové barvy mě polapily, není úniku.
Moje neoblíbenější tílko, které je snad stvořené přímo pro mě.
Přidávám ještě nějaké fotky v mých oblíbených krásněžlutých šatech. Miluju tenhle výraz :-D
Můj život již brzy nabere nové otáčky, změna o 180°. Těším se, až sem budu přidávát své zážitky a snad i nějaké street úlovky z Londýna. Návrat je momentálně neznámý, to se mi líbí! Jdu pobíhat po úřadech a různých dalších nesmyslech, potřebuju nabrat sílu, zatlačit slzy, které se stále chtějí drát na světlo světa a radši už začnu promýšlet, co si sbalím na dobu neurčitou s sebou :-D
