sobota 1. října 2011

ZERO LIMITS.

Dala jsem si menší pauzu. Dala jsem si pauzu sama pro sebe. Užívám si. Miluju život. Dělám si co chci a je mi jedno, jak se na to tváří okolí. Konečně jsem to pochopila!
Udělala jsem si radost...
Všechno to vlastně začalo na dovolené v Turecku (chtěl by někdo vidět fotky a vědět víc???), kde jsem měla konečně dost času na to, abych přečetla všechny knížky, které se mi už delší dobu povalovaly všude možně po pokoji. Miluju dovolené, kde si vychutnávám nicnedělání, koupání (jsem vodní živel!) a hlavně čtení. Už jako malá holka jsem byla neustále s knihou v ruce, ponořená do jiného světa. Vydrželo mi to dodnes. Kamkoliv jdu, mám s sebou knížku, i když vím, že třeba nebudu mít čas ji číst :D, ale cítím se s ní skvěle!

Na turecké pláži jsem přelouskala spoustu krásných a zajímavých knih. Jsem schopná za jeden den přečíst klidně celou knihu, někdy i v jednom kuse :D, možná si říkáte, že jsem asi fakt blázen, ale je to báječnej pocit, když vás to tak strhne, že nevnímáte nic a nemůžete to na chvíli odložit, protože to prostě potřebujete dočíst. Stává se vám to někdy? Vím, že u povinný četby se mi to nikdy nestane a neustále to odkládám, potom čtu jednu stránku stokrát dokola, protože nevnímám, o čem se tam píše...

Pokud by se mě v tuhle chvíli někdo zeptal, jakou knihu bych doporučila každému, aby si ji přečetl, neváhala bych a okamžitě bych odpověděla: "Svět bez hranic". Ta musí probudit každého, tak moc mě uchvátila! Tolik bych si přála, aby ji měl každý doma a přečetl si ji, nikdy mě žádná kniha neoslovila tak, jako právě tahle (a že jsem jich už přečetla tisíce!). Takže pokud nevíte, co číst, určitě si ji přečtěte, strhne každého. Potom mi napište, jak se cítíte po jejím přečtení, nebudete tomu chtít uvěřit...
Díky Světu bez hranic jsem se dostala k téhle krásné věci, která mi odteď dělá společnost. Pokud si Svět bez hranic někdo přečte, teprve potom to pochopí...
Nikdy jsem snad ještě z ničeho necítila takovou porci lásky, jako právě z tohohle. 
Ta kniha je poklad a tohle už je jen malinký doplněk, který mi ji bude neustále připomínat.
 Mám radost. Mám radost z maličkostí, které však pro mě znamenají celý svět. Přeju Vám všem, abyste zažívali ten krásný pocit, jako já. Nic není víc, to mi věřte. 

Chápu, že Vás to třeba vůbec nezajímá, ale já Vám to chtěla napsat.


"Abyste mohli zažehnout své světlo, musíte projít tmou." 

Žádné komentáře:

Okomentovat