Vzpamatovávám se z návratu do starých kolejí a chce se mi brečet při pohledu na všechny ty krásné fotky. 15 dní uteklo jako voda a teď hurá plnou parou do reality! Cesta domů byla více než bolestná, vzhledem k tomu, že mě tu doma nic zajímavého nečekalo. Čekali tu na mě tak akorát vynervovaní rodiče, kteří nespí kvůli mé VŠ. Dnes jsem však prolomila ledy a konečně mi přišla vysněná obálka a uvnitř PŘIJÍMÁM! Stále ještě čekám na psaní z Prahy, ale i tak je to krásný pocit vědět, že nebudu muset někde zametat :-D takže dnes se jdu asi opít! Vlastně asi určitě. Moje budoucnost už není v takové mlze a je to krásný hřejivý pocit. Chci se s vámi ještě naposledy podělit o mé krásné zážitky z Londýna, který je ještě krásnější! Na první fotce jsme před naším domečkem připravené na SOHO a Chinatown, kde to smrdí.
Ještě teď si představuju tu nádhernou vůni linoucí se celou ulicí na Flower Marketu. Chci muže s pugétem růži, ale to už víte.
Něco málo přidám i bez lidí. Vím, že fotografie bez lidí nejsou moc zajímavé, ale já je tu chci. London Eye s nikdy nekončící frontou.
NÁDHERNÝ Buddhistický chrám ve Wimbledonu s relaxační zahradou.
Doufám, že nevypadám jako nějaký náboženský fanatik, jen obdivuju ne tolik známé a turistické věci. Hinduistický chrám, který je uvnitř snad kouzelný!
Již zmiňovaný Wimbledon - Mayer vs. Djokovič. Zvláštní pocit tam být a nedívat se na televizi, pořád tomu nemůžu uvěřit. Na chodníku jsme potkaly Petru Kvitovou, další neskutečný zážitek!
Můj oblíbený Royal Albert Hall, kam chci jednou vyrazit na koncert. Přání se plní, vždy a přesně podle objednávky.
Albert Memorial, který mě jednoduše okouzlil svou velikostí a krásou.
Dost památek a hurá na lidi! :-D Účes, který z neznámého důvodu učaroval všechny kolemjdoucí a spolucestující. Nejspíš si mysleli, že jsem nějaká star, jinak si to neumím vysvětlit, hahaha :-D
Wimbledon a já jako správná turistka, která se nebojí 100 km denně!
Italské fontány v Hyde parku po obrovském dešti. Fotky z druhého týdne jsou maličko smutnější, jelikož celý týden pršelo, někdo mi to zřejmě nepřál, přiznejte se :-D To jste ale nevěděli, že nějaký déšť mi nemůže zkazit náladu, běhala jsem mezi dešťovými kapkami jako v Rebelech, jen jsem si nesundala boty...
Závěrečná typická fotka z Londýna, o kterou jsem vás nemohla ošidit. Mé Londýnské dobrodružství skončilo, byl to neskutečný adrenalin. Zajímalo by mě, kolik jsme nachodily kilometrů, možná jsem překonala světový rekord a ani o tom nevím! :-D Věřte mi, že 15 dní v Londýně bohatě stačí na projití všech známých i neznámých míst. Jste nezávislí, můžete si dělat co chcete, můžete si jezdit kam chcete, není kam a proč spěchat. Na poznání všech krás tohoto města je to akorát. Kdybych mohla, zůstala bych tam dýl, ale někdy je holt čas říct "tak zase někdy!". Jsem přesvědčená o tom, že v neděli, den našeho odjezdu, pršelo tolik právě proto, že se s námi Londýn jen těžko loučil. Děkuji za každý slunečný i deštivý den, byl to zážitek na celý život.
Žádné komentáře:
Okomentovat