laugh often.

Není nic lepšího, než si splnit svůj cíl, mít měsíc volno a poslední den před začátkem vytouženého volna onemocnět. Tomu říkám správné načasování! Ale žádná nemoc mi nemůže vzít můj úsměv naivního dítěte. Venku je zima a šedo, že by ani psa nevyhnal, tak mám alespoň důvod, proč nehnout prstem. Mozek se potřebuje zregenerovat a mé unavené tělo díky probdělým nocím také. Fajn, vlastně nemám si na co stěžovat. Zjistila jsem, že stěžování si ostatním lidem je snad nová nemoc, která zamořila každý kout. Upřímně, koho to baví poslouchat něčí negativní kecy o tom, jak je všechno špatně, lidé umírají, politika je na prostřelení si hlavy, všechno se zdražuje, blá blá blá? Patlat se v těch sračkách je zřejmě nový trend, který mi uniknul. Víte co, já jsem šťastná! Nechci poslouchat, jak jsem pozitivní a jak se pořád směju, chci to taky já říkat někomu jinému. Odhoďte pryč všechno, co vás trápí, pusťte to pryč a radujte se z maličkostí. Běžte se projít, vypněte fejsbuky a sledujte, co je okolo. Nechoďte ulicemi s nepřítomným výrazem, nežijte v hlavě, žijte opravdu. A hlavně si nemyslete, že můj život je pohádka, když vám na potkání nevyprávím své životní neúspěchy.

Při příležitosti svých nedávných narozenin americká spisovatelka, dramatička, tanečnice a zpěvačka Maya Angelou (1928) na otázku, co ji život naučil, odpověděla:

Naučila jsem se, že ať se stane cokoliv a ať se to zdá v daný okamžik sebehorší, život jde dál a druhý den bude všechno vypadat líp.

Naučila jsem se, že o člověku hodně napovědí tři věci: 1. způsob, jak se chová v deštivém počasí, 2. když se mu ztratí zavazadla a 3. když rozmotává zacuchané žárovičky na vánoční stromeček.

Naučila jsem se, že bez ohledu na to, jaký vztah jsi měl k rodičům, budou ti chybět, když zmizí z tvého života.

Naučila jsem se, že "žit" není totéž co "prožívat život".

Naučila jsem se, že ti život někdy dá i druhou šanci.

Naučila jsem se, že když jsem se pro něco rozhodla se srdcem na dlani, obvykle to bylo správné rozhodnutí.

Naučila jsem se, že když mám trápení, nemusím na to být sama.

Naučíla jsem se, že každý den můžeš natáhnout ruku a někoho se dotknout. Lidé miluji vroucí objetí, ale i pouhé poplácání po rameni.

Naučila jsem se, že se stále mám co učit.

Naučila jsem se, že lidé zapomenou, co jsi říkala, co jsi dělala, ale nikdy nezapomenou, jak se s tebou cítili.

Miluju to. Je to tak pravdivé a vždy mě to rozesměje, když se dostanu k vánočním žárovičkám. A to, že lidé mají rádi, když je někdo obejme je stejná pravda jako to, že každého potěší, když se na něho usmějete, třebaže pro to nemáte důvod. Zkuste to.

just like the czech flag.

 Česká holka. Poslední dobou asi moc přemýšlím, nebo naopak nepřemýšlím, já už ani nevím. Jakmile vyrazím někam do terénu a vidím různé páry, tak okamžitě začnu přemýšlet nad dnešní láskou a celkově VZTAHY. Já nevím, jsem jediná divná, komu připadají dnešní vztahy divný? Jestli jo, tak mi to prosím řekněte. Nepřestávám se divit, jací lidé se dávají dohromady. Ne, že bych se tím nějak extra trápila a zabývala, jen to na mě teď nějak přišlo. Vím, že mi do toho nic není, každý žijeme svůj život, ale mě to okolí děsí :-D Taky začínám přemýšlet, jestli vůbec do svého života někoho chci, asi se ze mě stává sobec...Já chci svého supermuže, který bude něco víc, ke kterému budu vzhlížet, bude mi něco dávat, bude mě bavit, budeme se doplňovat a nebudeme si nic závidět, je toho moc? Možná je to jen špatným místem, ve kterém se pohybuju, nebo alespoň v to doufám! Je tu až příliš primitivních lidí, jeden jako druhý. Pořád to jde dokola. Shání laciné holky, které budou moct kdykoliv odkopnout a až se jim bude chtít, tak jim zase oblbnou hlavu. Tohle prosím ne. Holky, jste slepé? Občas si připadám jako z jiné doby, vlastně pořád. Tenhle dnešní trend není nic pro mě. A když je ten kluk zase z jiného pytle, tak je to zamlklý trouba, nebo něco podobného, prostě mu chybí to, co já chci. To jsou mi problémy :-D Ale teď opravdu, jsem divná sama?

don´t stop the party!

 Léto = party a je jedno, jestli prší. Ze všeho nejvíc bych se teď chtěla doma zavřít a někde v koutku plakat jako malá holka :-D. Ale takhle by to nešlo. Vyrážím na nikdy nekončíčí party za mými nejmilejšími, nebo alespoň nejmilejší, se kterou děláme ty největší bejkárny na světě a...a potom mi je skvěle! Jsem vlastně šťastná, i když moje hlava mě chce přesvědčit o pravém opaku. Chvílemi si připadám jako blázen, haha:-D. Potřebuju se odreagovat a blbnout jako malé dítě. Nechci žádné starosti a trápení už vůbec ne, na to se mám až moc ráda. Když mi je nejhůř, potřebuju se opravdu vybrečet, vykřičet a pak je to nádherná úleva. Pročistím se a jsem jako nová. A právě teď jsem jako čerstvě vyrobená. Mým heslem je snažit se nic si nebrat osobně a dívat se na vše pozitivně + úsměv. A když to nejde, tak jsem na sebe naštvaná! Je to neustálá škola, ale když si tak vzpomenu na věci, které mě kdy trápily, říkám si, proč jsem se tím vůbec zaobírala. Tak je to skoro se vším. Jdeme, zakopneme, vstaneme a jdeme dál. Já se mezitím ještě stihnu zasmát tomu, že jsem zakopla a upadla :-D Jsem šťastná a jestli si to někdy nebudu myslet, tak mi to prosím vymluvte! V pondělí odjíždím jako správná trampka na Mácháč, tomu říkám pravá pohoda a odpočinek. Sice má být hnusně, ale ode dneška jsem vybavená superroztomilými gumáky, takže déšť už je vážně nic. Budu se promenádovat každou kaluží jako když jsem byla malá neposlušná holka, vzpomeňte si, jak se směju až zase začne pršet a lidi chytnou tu krásně protivnou náladu. Užívejte života, ani ta moje chvilka trápení nestojí za to, proto se jdu teď smát ještě 2x tolik, abych to napravila! 

summer?

 Jsem vyzbrojená na léto! Po dlouhých třech letech jsem konečně našla klobouk, který bude sedět mé hlavě a bude podle mých představ. Stále tomu nemůžu uvěřit. A právě teď mám potřebu si kupovat další a další...mám vyhlídlý ještě jeden, který je víc elegantní, ale vychutnávám si ten pocit vítězství nad všemi marnými klobouky. Takže léto, kde vězíš?

 Toužím po pláži a vlnách narážejících do útesu. Nutně se potřebuji teleportovat a lítat jako blázen ve vlnách. Jede někdo se mnou?

 Klobouk je F&F za neuvěřitelných 139,- Kč (miluju slevy!)

Celé dny trávím hledáním brigády a věřte mi, že už mě to VÁŽNĚ nebaví. Internet je zahlcen nesčetným množstvím zcela zbytečných věcí a já potom začínám maličko zuřit...take it easy! Pokud vše dopadne naprosto skvěle, tak v červenci už budu brzouzdat na Oxford Street a budu mít dokonalou práci (až se přestanu rozčilovat!). Držte mi palce. 

creative mood.

 Odreagování pro mě spočívá ve vytváření něčeho, je jedno čeho. Když mě to chytne, začnu malovat obrazy, čmárat do svých deníků, vytvářet alba, šít, psát...je toho hodně. A jednou až budu stará, tak se budu prodírat svými výtvory a vzpomínat na tu chvíli, která mě přivedla k tomu něco vytvořit. Je jedno, jak hezké se vám zdají vaše výtvory, nikde není psáno, že musí být nádherné a že zaujmou každého. Většinou to nedělám pro nikoho, dělám to pro sebe. Potřebuji ze sebe dostat nějakou náladu, nebo cokoliv jiného - a vždy se to povede. Buď to vložím do nějakého obrázku, nebo se z toho vypíšu. Už jako malá jsem neustále tvořila a zakládala spousty deníků, které mi nyní vytváří úsměv na tváři, když čtu svoje pocity...a stále sním o tom, že jednou napišu knihu.

 Tohle je moje stálice. Ten už o mně ví naprosto všechno. Nemám žádné předsevzetí, že napíšu něco např. každý týden, měsíc...píšu, když potřebuju a je to opravdový relax. Věřím, že každý (teda každá holka :-D) má nějaký deník, který toho ví víc než nejlepší kamarádka. A jestli ne - je pravý čas začít házet věci z hlavy na papír a pak to s krásným pocitem zaklapnout a jít dál...

Srdíčka všude. Ráda se obklopuji barvami a srdíčky, takže jsou prakticky na všem. Kdybych vám sem měla dát ukázky toho, co všechno srdíčky zdobím, bylo by to hoodně na dlouho.

 Můj další oblíbenec. Je naprosto úžasně zpracován. Z listů a dalších přírodnin. Nejradši bych vám na něho dala sáhnout!

Skrývá fotografie z různých cest a míst, které lepím na mapičky z celého světa. Haha - srdíčka nechybí!

 Tohle je změť všeho možného. Miluju vzory. Všechny! 

 Rozkvetlá louka podle mě. Chtěla bych si tam lehnout!

Dobře, už končím se srdíčky, alespoň pro dnešek. Ale stejně jsou krásný a já je miluju! Tyhle jsou vystříhané ze vzorů z různých magazínů atd. A ve skutečnosti jsou ještě krásnější, někdy vás asi budu muset pozvat nakouknout.

Nedala jsem sem tyhle věci proto, že bych si myslela, že jsou dokonalé. Rozhodla jsem se některé sem vložit proto, abych vás TŘEBA inspirovala. Já sama každý den projíždím své oblíbené blogy, které mi poskytují věci tohoto i jiného typu a které mě tak maličko nakopnou. Je to kus mě a jak víte, můj blog není jen o tom, jak nafouknuté mám skříně a kolik jsem si toho za poslední dobu koupila. Já jsem spíš pro věci, které mi o člověku něco řeknou a jsou nějak osobnější. Nepotřebuji vidět, kdo všechno se nechal zblbnout do nových kolekcí, stačí mi to vidět jednou a ne tisíckrát. Tohle uvidíte jednou, nic z toho se neopakuje...

keep smiling.

Jsem nemocná. Zítra mě čeká důležitý test. Chce se mi spát. A rozhodně se mi nechce přemýšlet. Sedím tu polomrtvá u počítače a procházím si testy, na které mám 100% alergii. Ale sen je sen a já si ho chci splnit! Zítra mi prosím držte palce. Třeští mi hlava, nedokáži se soustředit a jsem naštvaná sama na sebe. Musím se pořádně prospat a zítra vyrazit s maximálním přesvědčením, že to dopadne dobře. Test přivítám úsměvem a půjde to jako po másle! Posílám vám nemocný úsměv, který se snad brzy změní v ten pravý veselý. Někdy se mi nechce vůbec nic...

men´s shirts

Miluji ženy v pánských košilích a v oblečení v pánském stylu, které jim neuvěřitelně sluší! Někdy už jsem zcela přejedená všech různých serepetiček a doplňků, potom přichází čas na jednoduché a minimalistické kousky, které prostě a jednoduše zbožňuju. 

Mé dny jsou plné smíchu, který se občas nepochopitelně střídá se slzami. Tak nějak mi připadá, že právě teď je doba čištění a prožívám ji opravdu naplno! Mé tělo mi dává jasně najevo, že už toho má vážně dost, vlastně přesně tohle jsem potřebovala. Neustále se dějí nějaké změny, někdy příjemné, někdy méně, ale nakonec vždy dospěji k názoru, že i ta zpočátku méně příjemná nakonec přinesla něco dobrého. Nerada se ohlížím zpět, užívám si toho TEĎ. Nestačím zírat na to, co se v mém životě odehrává. Konečně trochu začínám chápat události zhruba tak půl roku staré a... je to naprosto úžasné! Věřím tomu, že všechno se děje z nějakého důvodu a většinou se mi to potvrzuje. Čistím své tělo od všeho toho hnusu, kterým jsem ho naplnila, takže teď si ho pěkně užívám. A říkám si, že tohle už mu nikdy neudělám...