záliba

Baví mě číst knížky, který chci! Vždycky když jdu do knihovny, připadá mi, že už jsem tam všechno, co mě zajímá přečetla. Nakonec se vždycky najde nějaká ta zastrčená knížka, která čeká jen na mě.

Nejraději čtu skutečné příběhy, s nějakým sci-fi nebo fantasy na mě nechoďte. Takový Terry Pratchett je vyjímka, to je prostě klasika, kterou přečetl snad každý. Ale co přinesl život je nejlepší čtení (tedy pro mě), někdy se zdá až neuvěřitelné, co někdo zažil. Čtu také hodně knížek o feťácích a o jejich životech. Není spravedlivé tyhle lidi házet do jednoho pytle, někteří z nich se na úplné dno nedostali zcela vlastní chybou. Číst o životě, který vedli/vedou je mnohdy dost těžko představitelné, myslíte si, že to nemůže být pravda a ona je.

Možná už si o mně v knihovně začali myslet, že se chystám začít s nějakým herákem a čtu si, co to se mnou udělá (:D), ty názvy knih jsou někdy opravdu docela zajímavé. Pokud nejde o feťáky, někdy mám docela zvláštní výběr názvů knih. Např. Jak zabít manžela a další šikovné tipy pro domácnost versus Jak ulovit miliardáře! (:D) Jednou za čas, když už jsem úplně přefetovaná (:D) a znásilněná ze všech těch knih, musím sáhnout po něčem odpočinkovém a hlavně vtipném. Možná by se dnešní nečtenáři divili, kolik je opravdu vtipně napsaných knih, žádný Máchův Máj nebo něco podobného, co člověk musí přečíst ve škole.

Denis Leary a jeho kniha Rakovinu nevyléčíš je plná skutečných skvostů, které se hromadí všude možně po mém pokoji, jelikož všechno, co se mi v nějaké knize líbí, musím někam napsat.

Některé knížky mě prostě cvrnknou do nosu asi tak jako oříšky v Popelce. Upoutá mě název knihy, otevřu ji na libovolné straně a koukek si přečtu, občas narazím na věci, které ani v knize nečekáte (:D) To se mi stalo např. s knihou Svět podle Garpa, měla jsem zrovna šťastnou ruku a knihu otevřela na straně, kde Helena ukousne penis svému milenci (:D) to prostě nešlo si tu knihu nepůjčit, to mi věřte!

Nakonec přidávám věnování z jedné knihy, kterou momentálně čtu, které mě také oslovilo...

"Najednou jsem věděl, že držím svět za koule a stačí jen trocha trpělivosti, a budu se topit v penězích." říká George. "Skálopevně jsem tomu věřil. Byl jsem si tak jistý, že mi bylo úplně jedno, čím jsem kvůli tomu musel projít. Na tom už teď nezáleželo. Peníze mi ležely u nohou a stačilo se pro ně shýbnout. Bylo neuvěřitelné, že právě já, kluk z takové prdele světa, jako je Weymouth, který propašoval trochu trávy - objevil zlatý důl! A věděl jsem, že budu mít spoustu peněz, miliony a miliony dolarů. Nedostal jsem se do basy jen tak pro nic za nic. Zašili mě, abych získal obrovský poklad! Byl jsem vděčný, že jsem se tam ocitnul, fakt! ,Díky, federální vládo, díky ty posraná FBI. Ani nevíte, co jste pro mě udělali!"

- z knihy Kokain od Bruce Portera, možná někdo z vás viděl film